Skautské středisko Tilia Polička

VZKAZY
Dogan
15. dubna 2019 v 13:07
Blahopřeji našim skautkám k 1. místu v okresním kole Svojsíkova závodu v Dolním Újezdě i skautům k ...
Blesk
22. února 2019 v 09:50
Přeji všem skautům, skautkám, vlčatům, světluškám, ... vše nejlepší k dnešnímu skautskému svátku ...
Dogan
13. února 2019 v 15:22
Velké poděkování za pomoc při rekonstrukci klubovny v 1. patře našeho skautského domu na Parkánech ...
Tondymáma
13. listopadu 2018 v 17:42
zdravím všechny Bílé Tygry ...
Blesk
22. září 2018 v 14:27
Právě jsem přidal výběr fotek z vernisáže výstavy 100 let skautingu v Poličce od mnoha fotografů. Byl to ...
více informacíostatní akce
od: 31. května 2019
do: 2. června 2019
Koňobr
21. června 2019
Stavba tábora v Telecím-TÁBOR SLEVA
od: 28. června 2019
do: 29. června 2019
Stavba Tábora Nedvědička-TÁBOR SLEVA
od: 13. července 2019
do: 27. července 2019
tábor Nedvědička
10. srpna 2019
Bourání tábora Nedvědička-TÁBOR 2020 SLEVA

RS expedice Itálie, Slovinsko – červen 2014

Fotogalerie

foto od Martina

Opět po roce jsme my, roveři z Poličky, vyrazili na hory. Naším cílem byl Jof di Montasio, druhá nejvyšší hora Julských Alp, ležící v Itálii. Po příjezdu jsme našli horu v mlze. Nedali jsme se však odradit rozmarem počasí, a po rychlém odlehčení našich batohů o přebytečné jídlo a další nepotřené věci, jako například karimatky, jsme vyrazili vzhůru. Tedy ne přímo vzhůru. Abychom se dostali na ferratu (jištěnou horolezeckou trasu), po které jsme chtěli vystoupat na vrchol Montasia, museli jsme obejít údolí s řekou na jeho dně. To nám netrvalo déle než čtyři hodiny. Došli jsme k bivaku (červené boudičce viz. fotogalerie), kde jsme zjistili, že je již skoro poledne, a je tím pádem čas na oběd. Po necelých dvou hodinách jsme byli opět připraveni k odchodu. Do té doby se již obloha vyčistila. Výstup začal být o něco náročnější, cestu nám komplikoval především sníh (v červenci). Brzy jsme však dorazili k ferratě, navlékli jsme se do sedáků a helem, přicvakli se k ocelovému lanu a jali se zdolávat horu. Výstup nahoru, nebudeme si nic nalhávat, byl velmi náročný. O to příjemnější bylo stanout skoro na vrcholu hory. Na samotný vrchol nebylo možné se dostat, protože ferrata byla místy zapadaná sněhem. Odměnou nám byly nezapomenutelné výhledy.

Sestup byl méně náročný, než by kohokoli z nás napadlo. Přesto jsme však byli velmi unavení a celé následující ráno jsme strávili pod Montasiem na louce. I zbytek dne se nesl v odpočinkovém duchu, navštívili jsme průzračná jezera ve stínu Alp, u kterých jsme i přenocovali. Dalšího rána jsme opět vyrazili do hor, tentokrát do Slovinské části Alp, kterou jsme si oblíbili při naší první expedici. Počasí nám však tentokrát nepřálo. Hora Vršič byla zahalená v mracích a navíc se schylovalo k dešti. Plánovaný výstup jsme proto nahradili lehkou procházkou ke starému dělostřeleckému bunkru, který sloužil k obraně průsmyku, a několika minutami radovánek na sněhu. Poté jsme vyrazili směrem domů. Zastavili jsme se ještě ve Slovinském městě Bled. Této zastávky jsme rozhodně nelitovali, shodli jsme se jednohlasně, že je to jedno z nejkrásnějších míst, které jsme kdy navštívili. Tento pocit byl ještě umocněn příchodem hezkého počasí. Navštívili jsme místní hrad, který je dominantou města a ze kterého je nádherný výhled nejen na okolní hory ale i na kostelík, který je postavený na ostrůvku uprostřed Bledského jezera. K němu jsme zamířili potom, abychom se v něm vykoupali. Před cestou domů jsme si dali kávu v jedné z kaváren u jezera. Perfektní konec perfektní výpravy.

 

Tomáš Tomšů – Komanč

 

Redakční systém MaRS 2.1 ▪ regrafika © 2010 ▪ http://www.regrafika.cz